pondělí 24. srpna 2015

V ZAJETÍ SÍTĚ
Když jsem ji poprvé uviděla, proletělo mi hlavou: „Tak my jsme fakt v Africe!“ Nikdy předtím jsem ji nepoužívala.  Ale rychle jsem si zvykla. O čem je řeč? O mé věrné společnici, moskytiéře.



První noc po příletu do Dar es Salaamu jsme trávily v hostelu YMCA. Protože naše letadlo přistávalo kolem půl třetí v noci a pak nás čekalo ještě vyřizování víz a cesta taxíkem, do postele jsme se dostaly až nad ránem. Se sítí jsme bojovaly asi 10 minut. Pokaždé, když jsem se ji snažila na jedné straně srovnat, vyhrnula se na druhé. Dost času zabralo taky zalepování i těch sebemenších dírek. Co kdyby právě tudy nějaký malarický komár proklouzl. Tak to teda né! Stejné potíže jsem měla ráno, když nám Zuzka zaklepala na dveře a já se po třech hodinách spánku marně snažila vylézt z postele a otevřít. Úplně jsem se do sítě zamotala. Říkala jsem si v duchu, že se mám teda každé ráno a večer na co těšit. A co teprve když se člověku v noci chce na záchod.

Během měsíce ve vesnici se stala moskytiéra mojí kamarádkou. Není nic lepšího, než si po dni plném práce lehnout na postel do sítě a jen tak si poležet, povídat si nebo číst. Žádný komár na vás nemůže a navíc moskytiéra vytváří takový malý pokojíček v našem normálním cihlovém pokoji. A to se občas docela hodí, protože přes den si soukromí moc neužijeme. Většinu času totiž trávíme obklopené místními. Moskitiérové chvilky mi budou chybět. Hlavně, když večerní manévry se sítí zaberou už jen pár sekund. A občasná dírka mi už taky dávno nevadí. Po pár štípancích, kterým stejně nejde zabránit, to člověk přestane řešit J.


I přesto, že v mé posteli pár prken chybí, se mi tu spí dobře. Možná až moc dobře J. Nejvíc to odnáší chudák Kačka. Normálně se mi doma v ČR málokdy podaří jít spát před půlnocí, ale tady je to úplně jinak. Setmí se kolem 7. a mě se už kolem 9. začnou klížit oči. Dostaly jsme se do fáze, kdy dostávám pochvalu, když vydržím až do desíti. Možná za to může tma, kterou prosvětluje jen světlo našich čelovek. Anebo jsem si už zvykla na to pohodové tempo, kterým tady dny ubíhají. Každopádně svou postel s moskytiérou, která se nachází v našem dočasném africkém domově, bych za nic neměnila J.

Barča

Žádné komentáře:

Okomentovat